Help-camp 2013

 

Foto první skupiny

Zápisky z help campu v Gruzii: Hory, koně, tradice a kbelíky (Nela Wurmová)

Help-camp v roce 2013 se lepil hodně na poslední chvíli. Vedoucí totiž dlouho otálel s vyhlášením termínu marně čekaje na slíbenou spolupráci při archeologických vykopávkách, které byly dojednané v předchozím roce. Tbiliská státní univerzita Ilji Čavčavadze však po změně vlády upadla v nemilost a z velkolepé expedice (a tím i z práce pro české dobrovolníky) tedy sešlo. Nakonec se však vystřídalo celkem deset lidí, přičemž téměř polovina úplně na poslední chvíli (respektive ještě po zahájení). Ale i díky nim bylo možné udělat všechny plánované práce a v komorním složení se vytvořila tradičně bezvadná parta lidí.

Po loňském slunečném a teplém počasí po celé dva týdny tentokrát Bohové nepřáli dobrovolníkům a často bylo nutné evakuovat se z Kesela před nastupujícím deštěm a schovat se do stanů nebo na terasu u paní Ciely a s teplým mateřídouškovým čajem se smutně dívat, jak z nebe padají provazy vody. Norská meteorologická služba však předpověděla alespoň pár dní pěkné počasí ve druhém týdnu, které již vydrželo téměř celý zbytek tábora. Norům mohl vedoucí tábora poděkovat i za vyhranou láhev čačy po sázce s naším koordinátorem Nugzarem. Láhev byla ten samý večer způlky poražena.

Zklamáním byla tentokrát Tušetoba v závěru pobytu, jejíž hlavní část byla vymezena příletem a odletem vrtulníku s vládní a parlamentní delegací. Ti navíc dosedli na sotva označený svatý pahorek. Program již nedosahoval takové úrovně a zdálo se, že lidí je tentokrát méně a projevů více. Alespoň zůstala tušetská hudba.

Práce se tentokrát soustředily především na Keselo, které doznalo oproti předchozím letům jisté změny - jedna věž přibyla a druhá téměř ubyla.  Na rozdíl od minulých ročníků počet účastníků i počasí neumožnily rozběh do okolí. I tak se pracovalo velmi intenzivně a zvláště ruce  čerstvých posil ve druhém týdnu - Zuzky a Petra - byly lačné aktivity po dlouhodobém cestování a pracovním půstu. Naopak ve druhém týdnu chyběly archeologické zkušenosti při odkrývání dosud neznámé stěny. Během dvou týdnů se tak podařilo především:

  • vyklidit hromady suti z věže, která musela být v minulém roce pro špatný stav rozebrána a celé místo vyčistit na skálu;
  • srovnat kameny po stavebnících na hradě Keselo a vytřídit již nepotřebné malé kameny;
  • dočistit část věže po borovicí a cesty k ní. Tady nás čekalo jedno velké archeologické překvapení - našli jsme dosud neznámou zídku, která může být základem pro případnou další věž. Překvapením byl i nález patrně skladiště potravin za touto věží se zbytky zcela zčernalého zrní. Pokračování však bude až příští rok, na konci pobytu jsme nález provizorně zakonzervovali;
  • V rámci ekologické výchovy jsme před Tušetobou nasbírali asi deset pytlů odpadků pouze z horního Omala. Odpadky jsme nechali celý den na návsi v Omalu, takže jej mohli spatřit všichni, kdož odcházeli ze mše. O výsledném efektu lze možná pochybovat, neboť již večer se na cestě nalezly nové láhve a krabičky od cigaret, ale za ten chvilkový dobrý pocit i za tu legraci to stálo.

Dobrovolníci na svozu odpadků

Ohrada před a po vyčištění

Myšina nebo ohořelé zrní?

Našli jsme novou věž? Uvidíme za rok...