Hudba
Thušská hudba je tradičně spojena s mollovými tóninami a byla tradičně tvořena dlouhými nápěvy a doprovodem píšťaly (salamuri) či strunného nástroje (panduri). Od 19. století se pod vlivem vnějších vlivů začal do thuškých melodií prosazovat akordeón, který je dnes neodmyslitelnou součástí každé větší oslavy. Hru na harmoniku ovládají především ženy, které jsou obecně často nositelkami hudební kultury Thušska vůbec. Na rozdíl od jiných oblastí Gruzie s převahou polyfonní mužské hudby, thušské, stejně jako chevsurské či pšavské, melodie se vyznačují jednohlasnou, nejvýše dvojhlasnou strukturou v podání ženského i mužského sboru. Vedle oslavných písní jsou pro Thušsko typické především pohřební písně či písně opěvující předky (k nejznámějším patří „Dala“, která je zpívána na paměť předkům v podání unisono mužského sboru, například v době Zezvaoby).
V Thušsku působí několik folklórních skupin (Keselo apod.), které je možné vidět na oficiálních slavnostech (tušetoba). V poslední době se thušské melodie a jejich úpravy staly populárními v gruzínské pop-music. Jednou z nejznámějších zpěvaček z regionu je Lela Tataraidze, která zpívá i klasické místní melodie. Jednou z nejoblíbenějších písní je Ra Lamazia Tušeti (Jak překrásné je Thušsko)
Výběr lidových písní z Tušetie (ke stažení ve formátu MP3)
Cesta za hudbou do Tušetie (český cestopis)
